Máme za sebou jednu z nejkrásnějších dovolených. A to dokonce se třemi dětmi. Jak se nám to podařilo? Všechno bylo perfektní. A to, co třeba úplně nebylo, přebily ty lepší zážitky.  Jak se dá užít dovolená ve Vysokých Tatrách se třemi dětmi? Přesně o tom je celý článek.

Zázemí

První předpokladem pro pohodovou dovolenou je dobré zázemí. Se třemi dětmi ve věku devět, sedm a jeden rok a manželkou, která odmítá alespoň týden vařit, to totiž není úplně jednoduché. Chtěli jsme ubytování s bazénem, kvalitním jídlem, v klidném prostředí někde v přírodě.  Nebránili jsme se ani venkovnímu hřišti, vnitřní herně a wellnes. Chtěla jsem prostě dovolenou, kterou si užijeme v rámci možností všichni ať za hezkého, tak i deštivého počasí.

Všechny naše požadavky splnil hotel Permon v Pribylině ve Vysokých Tatrách. Minulý rok ho vyzkoušela Monika s rodinou a byli nadšení. Letos jsme tam vyrazily tedy rodiny dvě. Nebydleli jsme přímo v hotelu, ale v depandanci, asi 300 metrů od hotelu. Její velkou výhodou bylo opravdové soukromí a prostor, který v hotelovém pokoji často větším rodinám chybí. Součástí depadance byly i dvě hřiště a krásná terasa. I když v apartmánu byla kuchyňka, stravu jsme měli zajištěnou v hotelu. A to prosím třikrát denně formou bufetu. A tím bufetem myslím opravdu velký výběr všeho. Nebýt tam s ročním miminem, které po 20 minutách vyskakovalo z židličky a dávalo velmi jasně najevo, že tento styl stolovaní ho opravdu nebaví, tak bychom tam seděli klidně třikrát tak dlouho. To by znamenalo, že bychom se od stolu vlastně nehli. Když už u stolu nechtěli sedět ani ti starší, tak se sami přesunuli o patro níž do herny. Kromě dětského koutku plného hraček a kuliček, bylo pro starší děti připraveno zázemí ve formě počítačových her, kina nebo stolního hokeje. Bylo zvláštní, jak rád tam nakonec zůstával i můj muž a nebylo to tím, že by tam chtěl hlídat naše batole. :-)

 Bazény a wellnes

Velkou kapitolou byly v hotelu bazény a saunový svět. Myslím, že tam mají jeden z největších bazénů, které jsem viděla a kde si opravdu zaplavate. Navíc přímo z bazénu se kocháte výhledem na horu Kriváň. A to bez příptlatku! :-) Kromě toho se děti můžou vyblbnout v bazénu s tobogánem nebo v dětském brouzdališti a vířivkách přímo pro děti. No, my je z těch bazénů nemohli skoro dostat.

My dospělí jsme moc rádi využili sanový svět, který je jak uvnitř, tak i venku a můžete si opravdu vyzkoušet snad všechny druhy saun a jako bonus se vykoupat v horském jezírku. Samozřejmě, že bez plavek. :-)

Výlety v Tatrách

I když jsme si nic velkého neplánovali, nakonec jsme zvládli i pár výletů, které ale stály za to. Protože je hotel uprostřed lesů a hor, tak se daly dělat krátké kočárkové procházky po okolí. Například podél Belé, nádherné divoké horské řeky.

Věděla jsem, že chci navšívit Štrbské pleso. A to si můžu odškrtnout jako splněno. Jezero je nádherné, jen ten příjezd na parkoviště a zázemí, které kolem něj vystavěli mě docela šokoval. Trochu jsem si připadala jak v nějaké pohraničním městě plném suvenýrů. Nicméně tento dojem přebil velký zážitek na cestě zpět. Když jsme jeli cestou ze Štrbského plesa (naštěstí v autě), najednou se u prázdné silnice vynořilo z lesa cosi, co vypadalo z dálky jako zdatný chlap. A sedlo si to na čtyři. Když jsme se začali přibližovat, bylo nám čím dál víc jasné, že to chlap rozhodně nebude. Po silnici si to najednou po čtyřech rázoval pan medvěd. Chvilku se zastavil přímo na silnici a koukal na nás. Než jsme stihli výtáhnout alespoň mobil, tak byl fuč. No srdce nám bušilo ještě po zbytek cesty.

Výlet na Hriebenok a Studenovodské vodopády jsme pojali už více turisticky a místo vyvezení zubačkou (lanovkou), jsem se rozhodli si těch pár kilometrů vyšlápnout. Tak ubrblané děti jste ještě neslyšleli. :-) Nakonec to zvládly a odměnou byl krásný sestup k vodopádům, který poskytl nádhérné výhledy na hory. Vodopady byly také krásné, jen ty davy lidí nás bavily už o něco méně.

Nejkouzelnějším výletem byl výšlap na Popradské pleso a památník cintorín, což je  symbolický hřbitov obětí Tater. Pokud se někdy vydáte do Tater, tato dvě místa doporučuji. Na Popradské pleso jsme došli ze strany, kde nebylo moc turistů a tak jsme měli dostatek času a klidu na pár fotek. Ovšem cesta z plesa byl jeden velký turistický oddíl. Počasí nám ale neskutečně přálo, takže se nedivím, že všichni vyrazili na výpravy.

Děti a Tatry

Možná se s dětmi do Tater bojíte, že nic neujdou a vy nic neuvidíte. Myslím, že se není čeho bát. Trasy teda moc kočárkové nejsou. Pokud chcete, něco vidět, je potřeba vzít šátek či nosítko a pak nic není problém. My jsme žádné velké dobývání vrcholů neplánovali, ale i tak jsme viděli spoustu krásného. Ti starší jsou zvyklí docela chodit. I když brblou a nechce se jim, tak 10-15 kilometrů jsou schopni za den ujít. Do větších kopců nám ale všem stačilo i kilometrů pět. Pokud nemáte ještě zdatné chodce, tak se dají najít trasy, které vás popovezou lanovkou. Nejmenšímu to bylo jedno, jestli jdeme pěšky nebo lanovkou. Naše batole bylo nejspokojeněší na zádech a většinu výletu prospalo. Naštěstí. Výlety nebyly nejdelší, většinou tak okolo 3-4 hodin. My totiž moc chtěli stihnout ty báječné bufetové obědy, které naštěstí trvaly až do tří hodin. A tak jsme s jazykem na vestě o půl třetí zasedali ke stolu. :-) Skvělou motivací pro děcka bylo i slíbené večerní koupání v bazénu.

Prostě dovolená jak má být

Dovolená ve Vysokých Tatrách předčila mé očekávání a budu na ni opravdu s radostí vzpomínat. Je to místo, kde vám lišky dají dobrou noc (opravdu nám jedna večer zamávala ocasem), medvědi se toulají krajinou a orli si loví potravu na loukách. Při toulkách tou krásnou přírodou a pohledem na vrcholky hor vás tak nějak automaticky napadají slova jako úcta, pokora a díky tomu, který je stvořil… Taková krásna totiž prostě nemohla vzniknout jen tak. :-)