Milovaly jsme je. Prázdniny u babičky. Mohly jsme všechno a nemusely nic. Spát jsme chodily pozdě a vstávaly stejně tak. A ty noci. Začínalo to už večer. Ty obrovské nadýchané peřiny. Jak krásně voněly a jak hřály! Děda je roznášel z kuchyně do ostatních místností a postelí podle toho kde kdo spal. A pak jsme se do nich balily a poslouchaly babiččiny příběhy. Nakonec jsme v nich usínaly a oknem se dívaly na hvězdy, protože u babičky na chalupě byly vidět, ne jako u nás ve městě. Read more