Deník Dity P. již není jen ve tištěné podobě. Dita expanduje a od minulého pátku ji můžete vídat i v jejím vlastním televizním pořadu, který nese stejný název jako její kuchařka. A překvapivě není o ničem jiném než o vaření, oblíbených receptech a lásce k jídlu. Na vlastní oči můžete sledovat Ditu při práci, prošmírovat spolu s kamerou její byt, šatník a zejména kuchyň, ve které se určitě ne jedna z nás rozplývá nad stylovým nádobím a výkonnými spotřebiči.
Během jednoho měsíce mi doma přibyly hned dvě nové kuchařky – teda ani jedna za mne neuvaří, ale obě stojí zato. První už je dáma v nejlepších letech, druhá je teprve loni narozená. O Knize rozpočtů a kuchařských předpisů od Marie Janků-Sandtnerové z 50. roku bude určitě řeč ještě v nějakém dalším článku, dnes chci zmínit knihu druhou. Jezte česky – rok v naší kuchyni od Jany Vašákové a Zdeny Skokanové N.
S koncem září se už moje tělo asi začíná připravovat na zimu. Ne že bych se chystala na hibernaci, ale pozoruji, že si říká o jídla, která jsem přes léto téměř vynechávala. Jedním z takových jsou luštěniny a k nim patří i římský hrách – cizrna.
Už jsem ji vyzkoušela jako hummus, cizrnovou mouku, v polévce, opraženou jako slané oříšky, ale prim hraje na paprice. Recept jsem čerpala z Biokuchařky od Hanky Zemanové.
Hanku Zemanovou zná dnes už snad každý a já jsem moc ráda, že se mi její knihy dostaly do rukou. Pokud by existoval přeci jen někdo, kdo ji nezná, tak nejrychlejším popisem by snad mohlo být spojení: „zapálená propagátorka zdravého životního stylu, bio a lokálních potravin“.
Začátkem května vyšla první kuchařka Dity Pecháčkové. Jmenuje se Deník Dity P. A já se do ní zamilovala už když jsem na internetu zahlédla obálku. Mám ráda věci, na kterých je vidět realita a život. A přesně to vyzařuje z Ditina Deníku.