Každý den se ptá, co bude na jídlo. Neptá se jen proto, že má hlad, ale hlavně proto, zda mi může pomoct. A hned si s nadšením přisune židli a chce vědět, jestli bude krájet, strouhat či míchat. Vůbec si nepamatuji, že bych v jejím věku takový zájem o pomoc v kuchyni měla. Občas už mám pocit, že jsem u přípravy jídla trochu zbytečná. Nevím, jestli chuť do vaření a pečení podědila po prababičce kuchařce nebo se u ní ta naše rodinná záliba v domací atmosféře a v dobrém jídle jen o něco prohloubila.
Každopádně motání se v kuchyni miluje a jejím velkým přáním k Vánocům bylo dostat vysněnou kuchařku. A tak ji má a bez problémů zvládne jednoduché recepty víceméně sama. Mně už zbývá jen lehce dohlížet, podat, otevřít a případně zachraňovat škody. :-)
Tak pokud máte doma malé nadšené kuchaře nebo vy sami hledáte jednoduchý a recept na večeři či na svačinu, vyzkoušejte tyto slané bochánky. U nás se po nich jen zaprášilo. :-)
N původní recept budete potřebovat:
215g hladké mouky
1 polévková lžíce prášku do pečiva
1 kávová lžička cukru
1/2 kávové lžičky soli
110g nastrouhaného čedaru
110 g nasekané šunky
90 g v oleji nakládaných červených papriček, oloupaných a nasekaných
2 vejce
200 ml podmáslí
90 ml slunečnicového oleje
My jsme nakonec nepoužily papričky, ale k šunce jsme nakrájely ještě několik plátků anglické slaniny a na posypání muffinů jsme použily jak čedar, tak parmazán.
Troubu jsem rozehřála na 170 stupňů a pak už to bylo na ní. Vymazala si máslem 12 formiček na muffiny, prosála mouku smíchala všechny suché ingredience, jen si nechala čtvrtinu čedaru a trochu nastrouhaného parmazánu. Nakonec našlehala všechny mokré ingredience a přidala k nim suchý základ. Naplnila si košíčky, posypala je sýrem a v troubě se nám pak muffiny pekly asi 25 minut.
K těmto bochánkům moc doporučuji nějaký salát se zálivkou. Já jsem použila salátové listy a zakápla je zálivkou z majonézy, jogurtu, oleje a citrónové šťávy.
A co vy, pouštíte děti do kuchyně? Těším se na vaše postřehy a názory. :-)
Vypada to uzasne, stejne jako mala kucharka.
Deti poustim, ale noze se trochu obavam, hlavne tedy tatinek:-).
Je mi ale jasne, ze cim driv zacneme, tim drive se treba take dockam takovehle dobroty:-). M.
Ony ty děti jsou většinou šikovnější než si myslíme. A je pravda, že tatínek se také bál víc než já! I když třeba k horké pánvičce a vařícímu hrnci mám také velký respekt, ale věřím, že prostě na vše přijde čas :-) Přeji mnoho kuchařských úspěchů ke spokoejnosti celé rodiny! :-)