Víte co máme na našem blogu nejvíc rády? Ty chvíle, kdy vyšleme nějaký článek do světa a z druhé strany přijde reakce. Je to fajn pocit. Vědět, že tam jste, že nás čtete, že bydlíte nad tou kavárnou v Praze, ve které jsme se nedávno stavili na kafe, že řešíte podobné věci jako my. A pak je taky moc fajn, když nám přijde do schránky podobně milý email jako od byl ten od Kristýny s nabídkou spolupráce. Moc rády totiž podpoříme projekty, firmy, nápady, které jsou nám blízké. Podobně jako třeba internetové klenotnictví Eppi.
Láska nebeská
Vyměnily jsme si Kristýnou několik milých mailů a pak jednoho dne zazvonil pošťák s balíčkem a my si na chvíli připadaly jako ve filmu Láska nebeská. Poměrně velká krabice totiž ukrývala dvě menší převázané mašlí, krabice byla krásně vystlaná, nechyběla ani mořská sůl a jako bonus uvnitř byla i velká obálka, která ukrývala zalaminovaný návod na údržbu i osobní dopis. Tomu říkáme dárek. Na první pohled je tak jasné, že Eppi si své zákazníky víc doslova hýčká a to je nám velmi blízké.
Každá jsme originál
Pokud čtete naše články pravidelně, určitě Vám neušlo, že styl psaní každé z nás je úplně jiný. Je asi jasné proč. My dvě jsme totiž každá úplně jiná. A tak i šperky, které jsme si v klenotnictví vybraly odráží osobnost každé z nás. Také proto jsme se rozhodly představit Vám je postupně ve dvou oddělených článcích.
Já jsem z naší sesterské dvojice rozhodně ta duše éterická a romantická, s hlavou pořád někde v oblacích. Musela jsem se smát, když jsem viděla ty fotky, které jsme nafotily. Já se na to nebe fakt dívám nějak moc často :)
Vzhledem k tomu, že náušnice už v uších nemám pár let a z prstýnků nosím vlastně jen ten snubní, rozhodovala jsem se mezi náramkem a přívěskem na krk. Stříbrný přívěsek pozlacený růžovým zlatem a osázený topazem ve tvaru šipky mě ale zaujal na první pohled a musím říct, že se během chvíle stal mým nejčastějším módním doplňkem. Nosím ho teď vlastně denně.
Jednoduchost jako doplněk
Jak už jsem psala nedávno zde, mám ráda jednoduchost a jemné detaily. Zvažovala jsem, jaké oblečení si vzít na focení, ale nakonec jsem si říkala, že nejlepší bude fotit se v něčem, co nejvíc odpovídá mně samé. Pokud mě totiž někdy potkáte venku, je dost pravděpodobné, že na sobě budu mít zrovna tu modrou košili a černé džíny. Taková jsem. A myslím, že i Peti se to na fotkách povedlo docela dobře zachytit.
Jaký šperk a oblečení zvolila Míša, se dozvíte už brzy v jednom z příštích článků.
Vy na mě působíte tak pohodově. Moc se mi líbí Váš styl a šperk je překrásný. Já jsem teda jak straka, mám doma dva šuplíčky bižu, ale je pravda, že nemám ráda nic moc okázalého, spíš vybírám ty jednodušší. K Eppi vždycky nakouknu, ale zatím jsem nic neobjendala. Moc se mi teď líbí ty jemňoučké prstýnky od Pandory.
Můžu se zeptat, odkud máte ten náhrdelník z článku „I máma je pořád žena“? Je také úchvatný. Jednoduchý, ale krásně Vás oživil.
Jee, to je moc milý komentář, díky za něj! Řekla bych, že jsem relativně pohodový člověk, i když myslím, že mé děti si to často nemyslí, když je večer hlasitě popoháním k úklidu pokojíčku :)
Já mám pravých šperků také poměrně málo, většinu tvoří dárky za porody :) Jinak si občas pořídím nějakou bižu a právě i ten náhrdelník, na který se ptáte je bižu, mám pocit, že od Bati, pravda je, že na té bílé halence hezky vyniknul.