Po třech letech jsem měla celý týden sama pro sebe. Děti s radostí odjely s babičkou a s dědou a já si mohla dělat doslova co jsem chtěla. Nádherný čas plný volnosti a odpočinku. Ještě krásnější bylo, když si muž vzal na pátek volno a vyrazili jsme směr Praha užít si víkend ve dvou. Ani jsem nedoufala, že by se ty dva dny mohly tak vydařit. Vychutnala jsem si naprosto všechno. Od jízdy vlakem počínaje, přes klidnou procházku Prahou, krásné počasí, nádhernou architekturu, příjemný personál v hotelu i restauracích, zajímavou výstavu o Marylin Monroe, romantický pohled na sv. Víta, idylickou zahradu břevnovského kláštera, pohled do výloh v Pařížské ulici až po bezpečnou cestu domů.

A to vše jsme si mohli užít a vychutnat jen my dva. Připadala jsem si trochu jako na svatební cestě. Po sedmi letech manželství, myslím, hezké přirovnání :-)