Jsem na mateřské. Jak se lidově říká. Už sedmý rok. A jsou to mé nejlepší roky, bez nadsázky. Zároveň prožívám to nejvíc hektické období jaké jsem kdy prožívala.

Když jsem čekala naše třetí dítko, rozběhly jsme s holkami eshop Mámami, a od té doby dělím samu sebe i svůj čas mezi domácnost a práci pro eshop, a tak už více než dva roky balancuji a vyrovnávám. Občas lépe, občas hůř. Mámami jsme zakládaly také proto, abychom mohly dělat něco kreativního, něco co nás baví a posune zase o kus dál, ale zároveň byly našim dětem nablízku – jak originální, že? Není žádnou novinkou, že podobně uvažují stovky žen na mateřské. A není divu, právě mateřská pro podobné výzvy nabízí ty nejlepší podmínky. Ale ne, nebojte, toto není žádný ekonomický sloupek :)

Už nějakou dobu jsem si říkala, že bych si mohla sepsat můj denní rozvrh. Abych viděla černé na bílém co vlastně každý den dělám a proč mám často večer pocit, že ani nedojdu do postele, ač za mnou nezůstávají žádné velké a hmatatelné výsledky.  A když už to budu sepisovat, napadlo mě, že se o to s Vámi podělím…

Takže jak tedy vypadá takový všední den mámy se třemi dětmi? Pro sebe jsem si potřebovala den rozdělit na hodiny, protože v obecném přehledu by se mohlo něco schovat či úplně vypařit :)

Ráno

6,30 – 6,45 Budíček – manžel vstává jako první, budí mě, já mu ne úplně pěkně odpovídám a jdu budit děti, které se tváří stejně neochotně jako já před minutou. Kromě nejmladšího Matěje, ten má prostě radost z každého nového dne, ať začíná třeba v pět ráno. Já jsem sova a ranní vstávání je pro mě asi nejkritičtější okamžik celého dne.

7,00 – 7,30 Rána jsou jedním slovem hektická! Chystám svačinu do školy, snídani, u které holky musím neustále popohánět, krmím Matěje a rychle kontroluji, jestli všichni mají vše, co na daný den potřebují. Oblečení pro děti mám vždy nachystané už z večera. Na tuto vychytávku jsem opravdu pyšná! Večer se těch pět minut nezdá nijak důležitých, zato ráno jsou naprosto zásadní!

7,30 Manžel vede mladší dcerku do školky, starší odchází do školy, já zůstávám doma s Matym a konečně mám čas se taky v klidu nasnídat a upravit se. I když se třeba zrovna nechystám jít nikam ven, snažím se každé ráno převléct a namalovat. Když pak pracuji, mám daleko lepší pocit, když nevyřizuji objednávky v pyžamu.

8,00 – 9,00 Pokud není potřeba udělat něco akutního, je to většinou čas, který věnuji domácnosti. Uspořádám kuchyň, vyměním vodu ve váze, uklidím koupelnu, dětský pokoj, vyvětrám a  ustelu všechny postele.

9,00 – 10,00 Mámami. Třídím objednávky, tisknu faktury pro balíčky, které se připravují k odeslání, případně vyřizuji emaily a telefony. Každopádně Maty mi v té době asistuje, jezdí kolem s autíčky, podává mi papíry z tiskárny a pomáhá tisknout razítka na papír. V této době tedy téměř nikdy nedělám práci, na kterou je potřeba se hodně soustředit.

10,00 – 12,00 Autíčka už jsou po celém bytě. Je třeba jít ven.  Bereme kočárek a razíme na pravidelné obchůzky. I přesto, že v Brně už není problém objednávat si nákupy domů, nějak jsem si na tuto službu nezvykla a vše si obstarávám sama. Manžel to nechápe, ale já si ráda dojdu do svého oblíbeného pekařství, trafiky či uzenářství. Prohodím pár slov a Matěj má už také své oblíbené paní prodavačky. Spojíme tak příjemné s užitečným. Po příchodu domů vařím ještě rychlý oběd, pokud jsem si nestihla navařit předešlý den navečer.

12,15 – 13,15 Kolečko vyzvedávání. Nejdřív do školky pro mladší dceru a cestou zpět vyzvednout ze školy tu starší. Pak už rychle domů uložit Matěje, který toho má za celé dopoledne tak akorát dost. Stejně jako já.

13,30 – 16,00 (16,30) Naše pravidelná siesta. Matěj spí, holky si hrají nebo se dívají na pohádku, já si vařím odpolední kávu a znovu usedám k práci. Právě teď je ten čas, kdy se můžu pustit do náročnějších pracovních úkolů. V této době se věnuji dokladům, platbám, tabulkám apod. Nebo je to také čas kdy dáváme dohromady objednávky nového zboží, naskladňování, případně řeším různé projekty na kterých pracujeme nebo sepisuji článek na blog jako třeba teď :) Fakt je, že Maty je sedmispáč. A to mi HODNĚ usnadňuje práci.

16,00 – 18,00 Tento čas se snažím věnovat dětem. Píšeme domácí úkoly, připravujeme se na další školní den, hrajeme pexeso, čteme si o bagrech… Taky láduji pračku či vařím oběd na další den.

18,00 – 19,30 Večeříme, manžel se vrací z práce, řešíme provozní věci, děti uklízí pokojík, já dávám do pořádku zbytek bytu:)  A pak nás čeká asi nejmilejší část dne – společné čtení. Čteme si všichni spolu, v naší ložnici, zachumlaní pod peřinou. Pokud je něco, co bych Vám mohla opravdu doporučit, abyste s dětmi denně dělali, je to právě společné čtení! Upřímně ani nevím, kdo z nás se na tento čas těší víc, jestli děti nebo my dospělí :)

19,30 – 20,30 Snažím se dodělat všechny pracovní úkoly. Večer se také nejlépe tvoří, píše, přemýšlí. Aspoň mně…Říkám, jsem sova :)

20,30 – co vydržíme :) Čas vypnout počítač a nabrat trochu duševních sil. Chvilka, kdy si konečně můžeme s mužem říct pár slov, pustit si nějaký pěkný film, probrat co se za celý den událo  a co nás čeká zítra. Pravdou je, že večery ale také dost často trávím žehlením. Nevím sice kolik lidí v dnešní době ještě žehlí, ale já osobně mám moc ráda vůni vyžehleného prádla :) Těsně před spaním se ještě snažím přečíst aspoň jednu dvě stránky z knížky, ale fakt je, že někdy jsem tak vyřízená, že to prostě nejde…

Samozřejmě, že každý den u nás doma není přesně takový. Zvlášť teď v zimě bývají děti často nemocné, je třeba chodit po doktorech apod. I v eshopu jsou dny klidnější a pak dny, kdy se téměř nezastavíme a je třeba pracovat i dlouho do noci.

Když jsem se stala mámou, překvapila mě ta ztráta soukromí, která nastala. Ze dne na den jsem neměla téměř žádný čas pro sebe, na který jsem byla dosud zvyklá. Najednou se člověk nemůže jen tak večer sbalit a jít ven nebo prostě dělat cokoli jen tak spontánně. Vše musí být naplánováno i několik dnů dopředu.

Na podnikání mě zase překvapilo, že příběhy jiných opravdu nelhaly. Pracovní doba neexistuje. Pracuje se tehdy, kdy to je možné a rozhodně není čas ztrácet čas. Co neuděláme my, to za nás nikdo jiný neudělá ani nevymyslí. Je v tom svoboda a taky velká zodpovědnost. Nemusím posílat týdenní výkazy práce, ale je třeba dodržovat co jsme si dohodly. Do diáře už si raději píšu i ty nejmenší úkoly, abych na něco nezapomněla, protože koupit brambory je sice banalita, ale když je nekoupím dopoledne, už se k tomu nedostanu a k večeru nemám co uvařit.

V hlavě mám neustále tisíc myšlenek na to, co je třeba udělat a připravit. Myslím, že to znáte. Nic výjimečného pro mámu malých dětí. Pravdou ale je, že práce z domu mi zatím úplně vyhovuje a neměnila bych. Co mi přijde skvělé je, že Mámami jsme začaly budovat úplně od nuly, a tak i míra úkolů a povinností roste postupně. Navíc děláme jen to,  na co nám stačí síly a co si samy určíme jako prioritní. Jsem ráda, že můžu být během dne s dětmi, vědět co řeší, jaké dělají pokroky, kde je třeba zabrat. To je pro mě v současné době asi to hlavní. Vím, že to tak nebude napořád, že vyrostou a nebude potřeba, aby měly mámu stále nadosah. Teď jsem ale moc vděčná za to,  že jim můžu být nablízku.

Pokud jste na tom podobně a také řešíte jak sladit práci a rodinu, ale i pokud jste doma s dětmi takzvaně naplno a ničemu jinému se zatím ani věnovat nechcete, budu ráda, když mi napíšete své osvědčené tipy jak stíháte, zvládáte, organizujete…