Vánoce jsou už nějaký ten pátek za námi, já na ně ale moc ráda vzpomínám. Ty letošní byly opravdu bohaté a prázdniny jsme si velmi užili.

Byli spolu, odpočívali, jedli, spali, pohádkovali. Když ale padl návrh vyrazit do přírody, nesetkal se u mladší části rodiny vůbec s úspěchem. Naštěstí u nás má stále rozhodovací právo rodičovská část, a tak jsme chtě nechtě na výlet vyrazili a snažili si užít výlet s otrávenými dětmi.

Autem jsme dojeli k hradu Veveří a vydali jsme se zkontrolovat stav přehrady. Místo plné vodní nádrže nás čekala spíše menší říčka. Trochu zaskočeni nízkou hladinou vody a zjeména prvními mrazíky začaly děti skuhrat něco o mrznoucích rukách a rychlém návratu domů.

Když jsme vyrazili dál do luk a lesů, rozprostřela se před námi zamrzlá krása a my si s naší předškolačkou připadaly jako v ledovém království.

„Mami, vyfoť mě jako Šípkovou Růženku“! A když jsme vyrazili dál úzkou klikatou stezkou, hned začala přezpívávat všechny Svěrákovy operky…

Náš školák vypadal ale stále zatvrzele. „Proč jdeš tak rychle?“ „Chci ten výlet mít brzo za sebou a z těch zatáček se mi dělá špatně“. A co na muže a nevrlé povahy platí? Většinou kus dobrého žvance. Záhy jsme proto raději vylovili z batohů svačiny a pomalu jsme přemýšleli, jestli ten kus chleba našim dvěma hladovcům bude stačit, omdlí nám na zpáteční cestě nebo se vydáme hledat otevřenou hospůdku?

Nakonec nás zlákala představa horké polévky a vydali jsme se do blízké vesnice. Posilnění, zahřátí  a nakonec vlastně i spokojení jsme po několika kilometrovém výletě nasedli na autobus, který nás vysadil opět u hradu Veveří a u parkoviště, kde na nás čekal náš kočár (tedy vůz).

Po návratu jsme se ještě dorazili a odměnili palačinkami, které si každý doplnil podle své chuti :-) A z nevrlého rána se nakonec vyklubal příjemný den plný zážitků …

A moje rada, jak na malé otravy? Nenechat se zviklat blbou náladou a mít v záloze nějakou malou radost, která jim ten hrozný čas s rodiči udělá snesitelnějším :-) Ony ty ledy většinou postupně společnými zážitky samy roztají…

Máte nějaké své přesvědčovací techniky, které na malé odmítavce platí nebo jsou vždy nadšení z návrhu jít ven?