Minulý týden jsem sepsala článek dlouhý jak písnička, tento týden už se sotva vzmůžu na pár holých vět. Přípravy knihy vrcholí. Když nepíši u počítače, přemýšlím o textech kudy chodím. V eshopu teď nestíháme nic nad rámec kolonky „neodkladné“ a jedna z nás si už přes osmiměsíční břicho nevidí na špičky…
Navzdory předsevzetí, že budeme přispívat na blog každý čtvrtek, jsme to tento týden skoro vzdaly. Víme, že byste to pochopili, ale nakonec jsme si řekly, že je pár věcí, které nás i přes veškeré starosti všedních dní potěšily, tak se o ně s Vámi aspoň ve zkratce podělíme. Read more
Je všední ráno, blíží se čtrvtek a já začínám pomalu přemýšlet o novém přípspěvku na blog. V neděli je Den matek, tak by se hodilo něco pěkného, hřejivého. Něco o tom, jak nám mateřství mění životy, jak se díky němu měníme my samy , jak zrajeme a učíme se a…z myšlenek mě vytrhává známý ječivý hlásek jedné z dcer – „Tohle tričko nechciiii, je mi velké! To se nešijí trička, který mi nebudou velký???“ Po ránu nejsem schopná adekvátní odpovědi, jen rychle vytahuju nějaké jiné a houknu na dceru, ať se laskavě obleče, jinak to do školy nestihne. Snídaně, a po ní rychle obléct Matěje, dohlédnout na druhou dcerku, nezapomenout obléct sebe! Dnes vedu do školky já. Těším se, že cestou bude chvíle času na přemýšlení. Potřebuju si ta slova trochu promyslet, ať to není jak z červené knihovny…po proběhlém ránu mě ale stejně o mateřství nenapadají zrovna žádné růžové myšlenky. Read more
Už nějakou dobu Vám slibujeme, že Vám prozradíme něco velkého. Na začátku to vypadalo tak velké, že jsme měly strach na to jen pomyslet a raději si všechnu svoji radost (a taky starost), nechávaly jen pro sebe. Protože ale samozřejmě nic se nejí tak horké, jak se to uvaří a my jsme za polovinou naší práce, rozhodly jsme se, že nastal ten správný čas vynést to naše tajemství konečně na světlo.
Za ty roky co píšeme náš blog už nás jistě trochu znáte. Víte, že kromě našich drahých poloviček a dětí, kterých nám neustále nějak přibývá, milujeme dobré jídlo, útulnou atmosféru a inspirující prostředí. Baví nás zařizovat naše byty, přemýšlet o malých i většich změnách a hledat na trhu krásné a kvalitní věci. Koneckonců náš eshop Mámami je toho důkazem.
Už delší dobu jsme přemýšlely o tom, že bychom se na i tady blogu mohly víc zaměřit právě na zařizování interiérů. Proto jsme měly velkou radost, když nás nedávno kontaktovala interiérová designérka Lenka Dubská. Z jednoho milého emailu tak nakonec vznikl plán na takový mini interiérový seriál. Lenka je mimo jiné maminka dvou kluků, a tak i ve své práci se zaměřuje především na dětské pokoje. Stejně jako nám, i jí je blízká česká tvorba a originální věci. Lence se natolik zalíbily věci z nabídky našeho obchodu, že se rozhodla využít je i v přípravě série článků, které jsou plné nápadů, jak můžete (nejen) naše doplňky využít při zařizování Vašich domovů. A pokud byste se o Lence a její práci rádi dozvěděli více, určitě navštivte její stránky.
Mám tu scénu ve filmu Vratné lahve moc ráda. Pan Svěrák, coby stárnoucí učitel oznámí po desítkách let strávených na škole, že odchází. Odpověď na překvapenou otázku jeho nadřízené zní jen: „Já už tady nejsem rád“. Tak málo slov, které dokáží říct tak mnoho.
Před nedávnem jsem si psala s kamarádkou ze školy. Rozhovor s ní mě vlastně inspiroval ke vzniku tohoto článku. Read more
Dočkaly jsme se! Zima je oficiálně za námi a můžeme se těšit na zelenou trávu, bylinky na balkónech a balerínky na nohou…Pro nás, autorky blogu, nastává nejmilovanější roční období a abychom ho přivítaly, rozhodly jsme se, že přineseme sobě i Vám trochu jarní inspirace. Read more
Jednoho listopadového odpoledne nám v poště přistál mail od šéfredaktorky časopisu Pěkné bydlení. Obsahoval jednoduchý dotaz – zda se nechceme podílet na přípravě březnového vydání, které bude nést hlavní téma – Dětské pokoje.
Jsem člověk, který změny nemá příliš v lásce. Pokud se ale změna týká bydlení, je to něco jiného. Neustále doma obměňuji drobné dekorace, měním povlaky polštářům a rámečky obrázkům. Mého muže tím občas doháním k čirému zoufalství, protože tvrdí, že věci nikdy nemají své stálé místo. Já ale trávím doma opravdu vetšinu času a domov je pro mne zároveň také místem, kde pracuji. Nejspíš i proto změnu občas potřebuji. A příští týden nás doma čeká jedna velká. Náš tmavě hnědý obývák dostane úplně nový kabát a změní se na čistě bílou. Těším se moc. Především na to, až poslední řemeslník za sebou zavře dveře a já se konečně budu moct pustit do úklidu a dekorování.
Na konci tohoto týdne se po celém světě slaví sv. Valentýn, zároveň je to v tomto týdnu akorát 10 let od doby, kdy jsem začala chodit s mým manželem.
Když to tak píšu, přijde mi, že deset let je už pořádná doba, ale upřímně musím říct, že kdyby vedle nás nevyrůstali naše tři děti, ani by mi to nepřišlo. Když jsme spolu chodili a i po svatbě, než se nám narodila první dcerka, jsme pořád něco podnikali. V kině jsme byli i několikrát do měsíce, často jsme chodívali až na poslední představení a domů se vraceli dlouho po půlnoci.
Jsem na mateřské. Jak se lidově říká. Už sedmý rok. A jsou to mé nejlepší roky, bez nadsázky. Zároveň prožívám to nejvíc hektické období jaké jsem kdy prožívala.
Když jsem čekala naše třetí dítko, rozběhly jsme s holkami eshop Mámami, a od té doby dělím samu sebe i svůj čas mezi domácnost a práci pro eshop, a tak už více než dva roky balancuji a vyrovnávám. Občas lépe, občas hůř. Mámami jsme zakládaly také proto, abychom mohly dělat něco kreativního, něco co nás baví a posune zase o kus dál, ale zároveň byly našim dětem nablízku – jak originální, že? Není žádnou novinkou, že podobně uvažují stovky žen na mateřské. A není divu, právě mateřská pro podobné výzvy nabízí ty nejlepší podmínky. Ale ne, nebojte, toto není žádný ekonomický sloupek :)
