Přiznám se, že do psaní tohoto článku se mi ani trochu nechtělo. Týden zase ufrnkl jako voda a to znamená, že do konce prázdnin nám fakt zbývá už jen ten úplně poslední a pak zpátky do školy. A mně je to snad víc líto než těm dětem. Jenže život bychom měli brát pozitivně a i já se musím nakonec přiznat, že se i docela těším, že školní rok pro mě osobně bude znamenat zase trochu řádu a méně vaření. :) Read more
I když je to nemilé, je to tady znovu. Srpen se přehoupl do druhé poloviny, rána i večery jsou chladnější, dny kratší a výlohy obchodů jsou neomylným ukazatelem toho, že prázdniny se blíží ke svému konci. Prázdniny možná, léto nám ale potrvá až téměř do konce září, sluníčko ještě pořád krásně hřeje a i když to možná už nebude úplně na koupání, pořád ještě bude co vychutnávat. Já mám třeba září spojené s dozrávajícími hrozny, burčákem a vůbec s takovým zvláštním hřejivým klidem po rozbouřeném létě. Read more
Prázdniny se přehouply do druhé půlky. Když jsem ještě chodila do školy, pravidelně na mě v tomto čase začal doléhat stres a obavy z dalšího školního roku. Babička mi nikdy nezpomněla 26.7. připomenout, že už je svatá Anna a tudíž už odteď budou chladná rána, a že se den už začne pěkně zkracovat…Já jsem žel od přírody spíš pesimista, nicméně čím dál víc se v půlce prázdnin snažím vidět hlavně to, že nás čeká ještě celý měsíc… Read more
Je to víc než osm let, co jsme s manželem vyrazili za hranice (nejen všedních dní). Tenkrát jsme spolu navštívili Paříž a strávili v ní několik nezapomenutelných dní. Rok nato jsme už cestovali podstatně blíž, do brněnské porodnice, kde jsme pak v průběhu dalších let byli ještě párkrát. Za hranice cestujeme ty poslední roky dost často, ale bývají to spíše hranice našich vlastních fyzických i duševních sil.
Začátkem léta jsme ale dostali od statečné babičky velkorysou nabídku – čtyři dny hlídání všech tří ratolestí. A to se opravdu neodmítá. Původně jsme si říkali, že nebudeme cestovat příliš daleko, ale nakonec zvítězila touha po dobrodružství nad rodičovskou zodpovědností :) A tak jsme jedno odpoledne odevzdali děti, zamávali, společně šli tu svobodu zapít plzeňským pivem a ve tři ráno jsme už mířili nočním Brnem směr Víděň a Řím. Do Říma jsme přiletěli ve chvíli, kdy se právě probouzel k životu a nám v tu chvíli začali ubíhat tři dny plné nezapomenutelných vzpomínek. Nebudu Vás nudit popisem jednotlivých dní, koneckonců zážitky jsou nepřenosné, ale sepíšu jen pár postřehů, z naší dovolené ve dvou. Read more
Naši milí, dnes pro Vás máme poslední článek z minisérie, kterou pro Vás pečlivě připravovala interiérová designérka Lenka Dubská. Tentokrát se zaměřila na dekorace pro dětský pokojíček. Zkrátka na všechny ty drobnosti, které každé domácnosti a každé místnosti dodávají duši. Spoustu takových drobností můžete najít i v našem eshopu :) My tímto Lence moc děkujeme za její skvělou práci a budeme se moc těšit zase někdy příště!
Já vím…najdete je teď na každém blogu…tyhle plány na léto. Ale jak mi má pragmatická starší sestra řekla: „No a kdy jindy bys je na ten blog jako chtěla dát?“. Tak jo, máte to tu :)
Bylo jich nepočítaně a zdály se nekonečné. Každý rok znovu plné očekávání a snů. Prázdniny. Ta stará jabloň před okny babičiny chalupy, jejíž jablka jsme sbírali pořád znovu a ona pořád znovu padala. Pohled přes její větvě každé ráno napovídal, jestli slunce bude pálit nebo se schová za mraky. A to malé okénko z kuchyně, kterým jsme babičce podávali peřiny, aby je dala vyvětrat na dvůr. Cesty na koupaliště a k večeru zpět, plní dojmů a cukrové vaty. Mokré plavky na šnůře a večery v tichých rozhovorech před chalupou na lavičce. A nad hlavou tisíce hvězd. A pak jiné, v jiném městě. S vůní čerstvých loupáčků z noční pekárny. A procházky pod hvězdami. Ta radost a bolest a všechno tak upřímné, jak jen může být. Dnes už dávno zapomenuté. Skoro jako by nebylo. Jen ten malý porcelánový slon ještě ví své. Pořád je mám. Ty tisíce hvězd nad hlavou. Starostí mám dnes tolik, že mě často až svírají a budí ze spaní. Život dostal svůj směr a jednotlivé dny mají svůj scénář. Ale ještě pořád zvedám hlavu ke hvězdám a čtu si ty věty, sny a přání do nich kdysi dávno zapsané. Na ty nikdy nechci zapomenout. A o to víc, když se blíží prázdniny…
Dnes na Vás čeká v pořadí již třetí článek z naší minisérie o zařízení interiéru, který pro Vás pečlivě připravuje interiérová designérka Lenka Dubská. Tentokrát se Lenka zaměřila na využití barev v dětském pokoji. My článek můžeme rozhodně jen podepsat, protože máme za to, že méně je kolikrát více! A pokud se na význam slova „méně“ chcete podívat trochu blíž, začtěte se do článku…
Kolik „nebarevných“ dětských pokojíků jste viděli reálně u někoho doma? Já ani jeden. A přitom je to taková škoda. Použít v dětském pokoji pouze bílou, černou a šedou vyžaduje dávku odvahy, ale výsledek stojí za to. Read more
Na začátku minulého týdne jsem odjela na dva dny do ticha přírody. Sama. Cíl byl jasný. Dopsat poslední řádky naší knihy. Byly to jediné dva dny za celého téměř půl roku příprav. Seděla jsem v tom tichu, jen s notebookem, psala a když jsme si s manželem volali, místo pozdravu jsem na něj vyhrkla, jestli tohle je jako ono? Jestli takhle skvělé to je, když člověk může při práci prostě jen pracovat? Read more
Pokud občas nahlížíte nejen na blog, ale také do našeho eshopu, určitě jste si jí všimli. Inspirace severským designem. Jednoduchost, čistota, kontrasty černé a bílé, ale také nádechy pastelových barev. Spolu s tím, jak výrobky inspirované se zaplňují stránky našeho internetového obchodu, mění se i naše domácnosti. A my moc dobře víme, že Vám se tento jednoduchý styl zamlouvá stejně jako nám, a proto pro Vás dnes máme pokračování miniseriálu o zařízení interiéru, který jsme pro Vás připravily ve spolupráci s interiérovou designérkou Lenkou Dubskou. Tentokrát se tedy v článku, který pro Vás sepsala Lenka podíváme trochu blíže na severský design interiéru. Read more