Puntíky, proužky, kostky. Na hlavě kudrny a podtočená ofina. Kdo by nepoznal z pár slov, že řeč je o módě padesátých let minulého století. Zlatá padesátá. Stačí se podívat do pár výloh v obchodech či se projít po Brně (a věřím že v Praze to nebude jiné) a zjistíte, že tahle krásná móda je zpět. Ovšem pozor, nemluvím tu o módě 50. let v naší zemi. Zatímco nám tu nemile přituhovalo a ženy si hlavy halily do šátků, v Americe se natáčelo, kulmovalo, nehty a rty se jen červenaly a sukněmi to jen šustilo.
Autor: Marki
Švestkový koláč
Slunce za oknem pálí jako na začátku července, ovšem stmívání, které každý den přijde o chvilku dříve než ten předchozí už napovídá, že babí léto je za dveřmi. I na stáncích brněnského trhu se místo jahod čím dál více objevují malé cukety, sytě fialové lilky, dýně hokkaido a dokonce i první hrozny a švestky.
Se šarmem Pařížanky
Je to několik týdnů, co mi v knihkupectví padla do oka sytě červená knížka s měkkou vazbou s názvem „Se šarmem Pařížanky“. Napsala ji Ines de la Fressange. Velice známá modelka, která na předváděcím molu působí i po své padesátce. Prolistovala jsem ji a vrátila zpět na regál. Druhý den jsem se pro ni ale přeci jen vrátila a musím říct, že nelituji. Read more
Ovocná bublanina
Jak už jsem psala, jako druhý moučník jsem pro naši reportáž zvolila ovocnou bublaninu.
Jablečné muffiny
Přemýšlela jsem jaké moučníky zvolit na náš čajový dýchánek, aby dobře chutnaly a taky byly „fotogenické“, jak nás žádala naše milá fotografka. Nakonec jsem vybrala dva – kefírovou bublaninu a jablečné muffiny. Oba recepty jsou z nové kuchařky Deník Dity P.
Myslím, že má kritéria splnily dokonale, ale posuďte sami.
Docela všední, obyčejný den…
Všední den, plný mraků a vody. Tři hodiny odpoledne. Tři ženy, troje šaty, tři moučníky.
Jedli, pili, hodovali
Na dovolené jsme strávili celkem tři týdny a rozhodně ne každý den jsme vařili. Ne, že bychom snad nějaké dny drželi hladovku, ale protože jsme byly pilné a každá jsme uvařila tři jídla, která jsme zavařily, stačilo určité dny jen lupnout víčkem a byl oběd. Jindy jsme zase vyráželi na výlety po okolních památkách či lesích a tehdy jsme se stavovali do blízkých restaurací či hospůdek na něco k snědku. Do některých jsme se rádi vrátili, jiným se příště raději vyhneme obloukem.
Jedna z těch dobrých a vlastně asi ta nejlepší restaurace, kterou jsme navštívili, nesla název Jimram.
Letní kynutí
Byla horká červencová neděle, kdy i na Vysočině teploty směle překračovaly třicítku. K nedělní kávě se hodí čerstvě upečená buchta a při počtu šesti dospělých a šesti dětí, už jedna bábovka zkrátka nestačí. Lednice ukrývala droždí, tvaroh, vajíčka a povidla. Volba byla jasná. Kynuté buchty!
Turkey Club sendvič
Před týdnem jsem zmrzlá seděla v kuchyni a přemýšlela jakou večeří zahřát tělo a duši. Nakonec byly křupavé selské brambory. Dnes se ploužím po bytě, piji jednu sklenici vody za druhou a to poslední, co bych chtěla večer dělat, je stát u horké plotny a připravovat nějakou opulentní večeři. A právě pro dny jako jsou tyto se moc dobře hodí Turkey club.
Nedělní odpoledne
Vůně čerstvě uvařené kávy, mléko a něco dobrého k zakousnutí – nedělní odpoledne jak má být, aspoň pro mě.
Croissant je žel kupovaný, upřímně domácí neumím, ale už docela dlouho si na něj dělám zálusk.
Takže úkol zní jasně: najít ten nejlepší osvědčený recept, vyhradit si volný den a pak válet, překládat, válet, překládat… Tomu se ovšem říká výzva!
Tak mi držte palce!