Utíká to! Matěj má dnes 14 dní a naše dny pomalu dostávají znovu řád. No, i když řád – samozřejmě že teď stíhám tak polovinu z toho co před porodem, ale raduji se z mála.

Třeba z toho, že ráno zvládnu vypravit ven 3 děti i sebe, něco málou nakoupit a ještě uvařit oběd. Za obrovský úspěch jsem včera považovala třeba to, že se mi po obědě podařilo uspat všechny děti i sebe a to na celé 2 hodiny!

Ke stroji jsem si ještě nesedla vůbec, tak se zatím těším pohledem na tyhle látky, které jsem objednala ještě před porodem.

Zato už jsem ale stihla i něco napéct – třeba tuhle bábovku. Forma opět zradila, takže vzhledově nedopadla nejlépe, ale důležitejší je, že jsme ji pekly s holkama dohromady :)

Zkrátka dny plynou vlastně tak úplně obyčejně a za to jsem vděčná. I když nepopírám, že se denně rozčiluju nad zbytečnostmi a večer už únavou skoro nevidím. No, však to znáte!

Tak krásný všední čtvrtek!